O stáří moudrém a pošetilém
Jeden kolega lékař zralého věku se mi svěřil, že stáří je pro něj nejšťastnější životní období. Prudké vášně a ctižádosti se utišily. Konečně mohl začít opravdu žít.
Do blízké samoobsluhy přivážejí každé pondělí nové průmyslové zboží. Některé z nabízených předmětů jsou bizarní, např. hřeben na kartáčování koní nebo skříňka na hodinky.
Z nedalekého domova důchodců se přihrne množství babiček a dědečků. Dochází k dojemným scénám přetahování se či lovení v cizích nákupních vozících. I hůl si v obchodě občas někdo zapomene. Tak mi to alespoň vyprávěla prodavačka.
Asi také v této věci máme možnost svobodného rozhodnutí.

Nová pohlednice "Střízlivost je bezpečná" nově zde.

O fotografování sýkorek a jógínů
Úvod
Hned zkraje vám prozradím, že fotografovat sýkorky je těžší než fotit jógíny. Na rozdíl od jógínů a jógínek, taková sýkorka rychle přiletí, zobne a je fuč. Fotit sýkorky v zimě ve volné přírodě by znamenalo koledovat si o prochladnutí. Proto jsem na to šel jinak. Na římsu jsem nasypal něco zrníček. Těch mám doma dost, protože se jimi také živím. Já si je, na rozdíl od sýkorek, ovšem nejdříve uvařím.

Technika
Aparát je třeba nastavit na nejširší clonu, nejvyšší rozumnou citlivost, zvýšit expozici, nastavit sériové snímání a přístroj vystrčit zpoza závěsu. Následuje ruční zaostření na místo, kam sýkorka nejspíše přiletí. Automatické ostření by totiž zaostřilo okenní tabuli. Pak je třeba s vysunutým foťákem tiše a nehybně čekat. Jakmile něco přiletí, zmáčkněte spoušť a držte ji stlačenou. Zapomeňte na to, že existuje nějaká kompozice obrázku. Vzpomenete si na to až jestli se do vašeho přístroje nějaká sýkorka dostane a vy budete snímek zpracovávat v počítači (příklad digitálních sýkorek viz zmíněné video Veselá zima).

K čemu je to dobré?
Nyní se někdo může ptát, jaký má smysl fotografovat sýkorky. S vynaložením menšího úsilí by se člověk mohl pokochat lepším snímkem prořízeným profesionálem. To je sice pravda, ale důležitý není jen výsledek, ale i to, jak se k němu člověk dostane. Při takovém fotografování sýkorek se člověk třeba naučí o něco lépe používat foťák. Má pak také větší pochopení pro malinké ptáčky, kteří si v mrazu a za chumelení čiperně opatřují něco do zobáčku.

Jógíni a sýkorky
Ono to vlastně trochu souvisí i s  jógou nebo jinými cvičeními. Člověk si může říci zacvičím si to a to a budu cvičit půl hodiny. Se zaťatými zuby a sebezapřením dostojí svému předsevzetí. Je to jistě lepší než necvičit vůbec.
Úplně nejlepší by bylo ovšem soustředit se na cvičení ne na to, jak dlouhou bude trvat a co jimi člověk dosáhne. Dost možná by proto mohl být výše zmíněný návod na focení sýkorek užitečný i těm, kdo se nevěnují fotografování, ale mají jiné zájmy.

Jak napsat skvělý blog
Slovo „blog“ vzniklo stažením anglického „web log“, což v češtině zhruba znamená „webový zápisník“. O tomto literárním útvaru mě za základní škole paní učitelka Slachová nemohla poučit, protože v té době neexistoval ani internet, natož blogy.
Kdysi jsem usoudil, že bych si měl v tomto ohledu doplnit vzdělání. A u koho jiného u se učit, než u mistra. I vyhledal jsem jeden, v té době snad nejúspěšnější blog.
Dočetl jsem se v něm, že pisatelce se porouchalo auto, proto jela do práce hromadnou dopravou.
Mohla to pro ni být nová a vzrušující zkušenost. Četba tohoto textu mi ale zase až tak napínavá nepřipadala. Povídání skončilo, či spíše ustalo, bez pointy.
Tou pointou byla skutečnost, že autorka byla královna krásy.
Závěr, který z toho bylo možné vyvodit, je tento: K napsaní populárního blogu by se měl člověk stát královnou krásy.
Některé rady nepatří k právě neužitečnějším. V mém případě by to jistě nebylo snadné.
Já raději doporučují lidem to, co je dostupné – aby více chodili a pravidelně cvičili, aby se naučili relaxovat, aby se vyhýbali škodlivým látkám, aby dýchali klidně do břicha a aby se více smáli.

Český profi  fotbal je spojen s reklamou hazardu a alkoholu. Děkuji, milý Litevci, že jste tento ostudný nároďák porazili.
Mimochodem víte, jakým znakem se bude honosit Český fotbalový svaz?
Bude to zahrádka a v ní jedenáct salátů.

Jak rozvíjet lásku?
O lásce toho bylo napsáno hodně. Zde je praktický návod, jak ušlechtilé city rozvíjet. Nabízí ho čínský mistr Chunyi Lin.
1. Usmát se. Zde bych dodal, že úsměv je něco jako dvě holubice míru. Jedna letí dovnitř našeho těla a ta druhá navenek. Obě nesou stejnou zprávu: "Všechno je v pořádku."
2. Spojit mysl a srdce a uklidnit se. Zde pomáhá klidné a hluboké dýchání do břicha a odpuštění. Jestliže by bylo odpuštění bylo pro někoho příliš obtížné, je možné si v duchu vícekrát a třeba i mechanicky opakovat: „odpouštím“. I to má svoji cenu.
3. Spojit lásku vycházející ze srdce s vesmírnou energií a láskou. Mistr zde návod neuvádí. Gesto, které se často používá, je vést sepnuté ruce od temene hlavy do středu hrudníku. To lze spojit s příslušnou představou nebo pracovat pouze s představivostí.
4. Vyzařovat lásku ze srdce do celého těla a také navenek.